Marina Richter
Čínské hůlky


O grafickém cyklu


 

Kolekce, kterou vám představuji, měla být součástí mé doktorandské práce "JAPONSKÁ ESTETIKA V EVROPSKÉM VÝTVARNÉM PROJEVU - INSPIRACE A SEBEREFLEXE" na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v letech 2006-09. Ke studiu jsem nebyla přijata a tak celý projekt byl vytvářen nezávisle na jakýchkoli státních institucích. V roce 2007 jsem absolvovala jednoroční studium financované EU, zaměřené na sinologii a koreanistiku. Právě projekt "TAO" měl zásadní vliv i na můj výtvarný vývoj. Spojení studia mandarinské čínštiny (zakládajícím se na čistém "RACIO") s výtvarnou invencí očistilo můj grafický rukopis od efektních, ale momentálně zbytečných jinotajů a křehkostí. Dokonce se stalo, že inspirace se zformovala nejen do výtvarného, ale i psaného projevu ve zveršovaných myšlenkách. Některé z nich jsem se pokusila přeložit do čínštiny za laskavé korekce mého učitele Mgr. Jakuba Hrubého.
Podmínkou vzniku celé grafické série byl precizní tisk, vznikající ve spolupráci s mistrem kamenotiskařem Petrem Korbelářem.
Jednou z původních idejí mého projektu je přenos některých principů tisku xylografie (tisk z výšky z dřevěného štočku) do techniky litografie (tisk z plochy z kamene). Takzvané UKIYOE - obrázky pomíjivého světa - dřevořezy velmi oblíbené širokými vrstvami obyvatelstva Japonska v období šogunátu rodu TOKUGAWA (1600-1868), se mi staly inspirací k nalezení zcela odlišné výtvarné formy, založené na spojení evropské kresebné školy a estetiky zenového Japonska.
Vedle klasické kresby na kámen byl vyzkoušen zvláštní typ proškrabávané litografie a takzvaný "brokátový tisk", mající své kořeny v japonském dřevořezu od konce 18. století.


Velký důraz jsem kladla na kompoziční pravidla a estetická kritéria, zvláště pak na:
1. PRINCIP PRÁZDNOTY
Prázdnota "KÚHAKU" má původ v čínské tušové malbě, kde prázdná místa sloužila jako prostor pro tzv. KOLOFONY (básně a komentáře k obrazu).
2. PRINCIP "MONO NO AWARE"
Estetické ideály pro umění a život epochy HEIAN (794-1185). Princip se soustřeďuje na cit pro věc, vědomí hodnot radosti nebo smutku.
3. HODNOTA "MIJABI"
Pěstování estetické vytříbenosti, elegance a vkusu.
4. ESTETIKA "WABI"

Založená na zenbudhistických myšlenkách - jednoduchost, přirozenost, umírněnost. Ideál "WABI", povýšený na estetický princip, můžeme považovat za ideál kultivované chudoby, který v sobě zahrnuje náznaky velkého bohatství.
A právě "Umírněnost" jsem zvolila jako protiklad k velkorysému až bombastickému používání barev v dřevořezech "UKIYOE". V 80. letech 18. století japonští tiskaři používali 15 a více štočků, drahé kovy, mosazný a slídový prášek, slepotisk a také tisk zlatem a stříbrem. Nechyběli ani jedovatě výrazné odstíny barev dovezených z Evropy.

"Střídmost" mě přiměla omezit počet barev a pro zachování efektu barevného "brokátového tisku" promýšlet dopředu, už při základní kresbě, intenzitu budoucího leptání a způsob soutisků.
Vracím se také k odkazům italské monumentální malby "quattrocenta", kde při malování na mokrou omítku "a fresco" bylo z časových důvodů používaná omezená škála barev.

Kouzlem spojení tradic dvou zcela odlišných kultur a pohledu na svět vzniká neformální výsledek. Není zapotřebí epigonství ve snaze dodržet tradici a styl. Dá se to vnímat jako projev určité hravosti, nezatíženosti dogmaty obou kultur. Je to vědomé: "nepatřím do žádné školy, ale ukazuji, jak dobré jsem měla učitele".

Idea vyzkoušet potenciál a meze litografie byla vyprovokována čtyřmi faktory:

1. Moje fyzická a časová neschopnost kontinuálně se zabývat technikou dřevorytu, do které mne velkoryse zasvětil můj kolega a přítel Zdeněk Mézl.Jako malou útěchu za jeho investici do mé osoby jsem začala s černobílou proškrabávanou litografií. Abych se před ním předvedla, ponořila jsem se navíc do experimentování s barvami. Velmi si přeji, aby byl Zdeněk Mézl spokojen.
2. Snaha dokázat mistrům tiskařům hlubotisku, bratrům Dřímalovým, že i litografická černá barva může být skutečně černou a dokonce se sametovým podtónem. Moje skoro dvouletá absence v jejich dílně mohla být vykoupena pouze kvalitními tisky v "konkurenční technice".
3. Ukázat japonským sběratelům, že jimi opovrhovaný tisk z plochy, kterému neříkají jinak než "print" nebo "ofset", může nést kvality těch nejrafinovanějších grafických technik. Dráždilo mne přimět konzervativního japonského sběratele měnit rustikální hlubotisky za svěží litografie.
4. Obyčejná ctižádostivost vyvíjet se dál, zkusit něco nového, uspět a neustrnout v manýře.

Místo mnoha dalších slov si dovolím poděkovat za zájem a pozvat váženého diváka na následující výstavu svých nejnovějších grafik.

                                                Marina Richterová, Zbraslav / květen 2008
 


 

Marina Richterová

Grafička, malířka a ilustrátorka

21. 6. 1962 v Moskvě

Od roku 1983 žije a pracuje v Praze. V roce 1990 absolvovala VŠUP, obor ilustrace a grafika. V současné době se věnuje volné grafice, tvorbě ex libris, kresbě a ilustraci.

Marina Richterová vystudovala Francouzské lyceum a Střední umělecko-průmyslovou školu v Moskvě, obor miniatura a ikona.

Autorka je zastoupena v soukromých sbírkách v České republice, Německu, Francii, Itálii, USA, Belgii, Švýcarsku, Japonsku a Rusku.

 


 

zpět / back





domů / home