Josef Čapek

 

ZDENĚK MÉZL


Úvaha nad koncem epochy

 

Ještě jsem se zcela nevzpamatoval z pádu říše západořímské a rozkošné dětské křížové výpravy a už je tu zase konec milénia. Tradičně vylézají z děr všelicí mystici, vykupitelé a zvěrozvěsti. Jsem tomu rád. Pečlivě tajím, že vykupitel jsem vlastně já, abych zas nebyl právem ukřižován.

 



Bývá zvykem koncem století, natož pak tisíciletí, bilancovat. Konstatuji, že jsem mohl dopadnout ještě hůře. Jsem sice prožrán všelikými chorobami, částečně eskulapky tajenými, o řadě z nich nemají naopak ani potuchy. Pravdu vám sdělí stejně až po pitvě. Potěšitelné je, že v tomto stavu mě alespoň nehoní nějaká sadistická samička v zimě do Alp. Narodil jsem se sice na nesprávném místě nesprávným rodičům, ale zase tak šikovně, že jsem se nemusel aktivně zúčastnit obrany nejvyšších ideálů a vlasteneckých hodnot na libovolné straně. Druhá světová válka skončila k mé nelibosti, když mně bylo deset let, prožil jsem překrásné pyrotechnické dětství nepříliš narušované pedagogy.

Největší běsnění rudých Caligulů jsem přežil přestrojen za studenta problematických odborných škol uměleckých směrů. Pod rouškou pedagogické odbornosti se zde skrývala i řada starých struktůr a nositelů přežitků, formovaných buržoazní první republikou.

Naučil jsem se zde trochu kreslit a kuklit se pod odbornými rouškami. Obojí se mně později hodilo. Mohu tedy říci stejně jako kolega Picasso: "Ačkoliv jsem chodil do školy, přeci jsem se něčemu naučil."
Ač dualista, nechoval jsem se tržně ani v dobách svinutého a později rozvinutého socialismu, ani nyní v době loupežnického rádoby kapitalismu. Jako workoholik maximalista jsem na to neměl čas, a přiznejme si to, ani předpoklady. Dopadl jsem tedy podle toho, mohu si stěžovat jen na sebe.
Z vlastní práce jsem nezbohatl, čehož si všimly i samičky a vyhledaly kvalitnější samečky. Život je krátký, umění je dlouhé. Jako kanec samotář jsem se tedy mohl lépe a radostněji pářiti s múzami.
Recykolovanou stravou se však zatím živit nemusím, ani jako pensista. Odívám se nespotřebovaným spotřebním zbožím po Němcích. Bavím se tím, vetešnictví a antikvariáty se vždy těšily mé obzvláštní úctě.

Kontinuální lidská sviňárna, egocentrismus, blbost, lhostejnost, tupost etc., etc. mě děsí. Za pět tisíc let existence kulturního lidstva jsem si ještě nezvyknul, přestože je to právě ono, čím se homo sapiens liší od ostatních chcavců a proč lidstvo dosáhlo tak skvělých výsledků, tohoto času pod moudrým vedením anglo-amerických plutokratů. Zde dlužno ocitovati kolegu Vincenta van Gogha: "Neviňme Boha pro tento svět, je to pouze studie, která nevyšla." Tak snad příště. Stačí k tomu globálně vypnout na čtvrt roku elektrický proud a je vystaráno. Pár životaschopných primitivů nedá zahynouti tomuto skvělému živočišnému druhu, který se vždy radostně domnoží a století žádná míra, příroda si však odpočine.

A každý odpovědný politik ví, že se ta chamraď zase domnoží. Úspěšný demokratický politik Winston Churchill řekl: "Na světě jsou dvě drahé tekutiny, lidská krev a nafta. Nafta je ta dražší."
Novosvětští rasově umolousaní anglosasíci nás ostatně stále ujišťují ve svém nezdolném optimismu, že to bude dobrý. Euroasiati ostatně byli stejného názoru. Kam oko dohlédne, svět je plný šťastných, krásných, zdravých, silných, úspěšných a dobře situovaných polovzdělanců tržního typu. Nejvíce je jich možno shlédnouti na televizních obrazovkách.

V době mé puberty a postpuberty se říkalo: "Neraď, není ti šedesát." Tak vám nezištně mohu již pět let (dnes deset) radit. Tedy: "Neriskuj! I tak Tě potká malérů víc než je milo. Nezviditelňuj se příliš! Zabijí Tě ze závisti, v české kotlině závidí i rakovinu. Buď skromný, pracovitý, pracuj neustále na svém sebevzdělávání! Nevěř nikomu a ničemu, nepodléhej svodům tohoto světa příliš! Předstírej průměrnost i v případě, že by tomu tak nebylo. Bílé vrány utloukají nejdříve!
Nic dobrého od svých soukmenovců nečekej, pokud však narazíš na dobro, netrestej ho a splácej ho stejnou mincí. Předpokládej vždy tu nejhorší variantu, zmýlíš-li se budeš příjemně překvapen, překoná-li realita tvé nejhorší vize, ještě to s bídou uneseš.
Nesnaž se poznat sám sebe, mohlo by se stát, že bys od sebe nevzal kůrku chleba a sklenici vody by sis nepodal.
Láska je chorobná fixace zpravidla na osobu obráceného pohlaví. Lze milovat však i věci neživé, peníze, přepych, kvalitní umění atd. To je ta lepší varianta. Láska je ta nejproblémovější a nejhorší choroba, která Tě může potrefit. Snaž se o korekci rozumem - lze-li jen trochu. Jinak Tě zotročí, oškubou a odkopnou, staneš se snadnou kořistí a bezbranným blbečkem. Máš-li náhodou charakter a miluje-li Tě někdo o koho nestojíš, jsi rovněž v pěkné šlamastice. Celá záležitost je vždy časově i finančně náročná a zdržuje a odvádí pozornost od věcí podstatných.

Jak mě ujistil jistý veterinář, normální kanec vysemení i na obrácených neckách. Znám lepší a zajímavější životní programy, než je reprodukce obyvatelstva. Samičky to však většinou nechápou. Vrcholem jejich seberealizace je předat štafetu života a ne vynalézt hromosvod.

Všem projevům masové paralýzy se vyhýbej, adorizace lidí a projevů jejich pozitivní i negativní činnosti vede k nejhorším katastrofám.
Svatý a posvátný naprosto škrtni ze svého vědomí, je to jeden z klíčových prostředků k ovládnutí a zotročení mas a zlomení individualit. Ti, kteří by měli případný nárok na svatost, giganti ducha, geniální zrůdy, mající můj největší obdiv a úctu, různí ti Periklesové, Guttenbergové, Leonardové, J.S.Bachové etc., etc., ti, co skutečně jsou milníky v historii lidstva v tom pozitivním smyslu, byli stejní lidé jako poslední blbeček z generálního štábu. Nacpe-li se třešněmi, dopadne stejně jako Einstein, svatý Sarkandr i poslední kočovník s IQ 18. Osobně se však za rovného nepovažuji ani s Einsteinem, ani s Jackem Rozparovačem.
Raději to zkrátím, byl-li Ti dán mozek, používej ho. Věz však, že existuje ještě srdce, lidskost a nelidskost, dobro a zlo. 
Lidé se s tím zabývají pět tisíc let, je tedy co ke čtení.
S voltairovským pozdravem: Okopávej svou zahradu!
(Nezapomeň však nechat gastarbeitrem proveriť, zda-li min nět!)

                    Šklebící se bestie


                                ZDENĚK MÉZL (zvaný sametově krwawý)

 

 

zpět na úvodní stranu
back to introduction

 




home