Ivana Lomová

O autorce
 


 

 

 

Tvorbu Ivany Lomové definuje nikoli onen fotografický „magický realismus“, díky němuž na jejích obrazech přesně rozpoznáváme situaci, ve které se zobrazené postavy nacházejí – a kdy podléháme jejímu emocionálnímu vyznění, ale spíše schopnost vytěžit z konkrétního prostředí maximum významu. Její díla jsou vždy nějak lokalizována: do kavárny, do městského prostoru, na pláž, na pěšinu, do pokoje.
Jestliže je její tvorba pro své popisné kvality obvykle řazena do širokého proudu realismu, ať už s odkazem k nové věcnosti dvacátých let, anebo k linii Hopperovské, jsou to především kategorie romantismu, jimiž lze asi nejlépe popsat její účinky.
Častá volba příznakově horizontálního formátu plátna napomáhá melancholii a závrati, které z jejích obrazů cítíme. Ty se však u Ivany Lomové, neprojevují jako melancholie kontemplující neuchopitelnou hloubku či závrať vertikály, ale jako melancholie a závrať povrchu. To, co nás přesahuje a co neumíme změřit, není náš subjekt či vznešenost přírody překonávající jakýkoli pojem, ale vzájemné zrcadlení všeho toho, co známe, co máme po ruce a čím jsme. Zrcadlení jako bezvýchodnost i útěcha.
Ivana Lomová je umělkyní na první pohled věcnou, až popisnou. A právě její pečlivá pozorování nás jemně dovádějí k poznání, jak se najednou v tom, co důvěrně známe, objevuje propast. Závrať z neznámého, kterým se díky obrazům Ivany Lomové stáváme i sami pro sebe.

                                                                             Marek Pokorný

 

 

 

 

 





 

home