Světová grafická avantgarda
World graphic avantgarde



Raoul Dufy
Max Ernst
Wassily Kandinsky
Fernand Léger





 

 

 

 

Raoul Dufy
(1877 - 1953)

 

Narodil se v Le Havru jako druhý syn ve skromné a hudbymilovné rodině. V patnácti pracuje u dovozců brazilské kávy a po večerech chodí na kurzy do Městské školy výtvarných umění. Ovlivněn Van Goghem a impresionisty, později ztrácí víru v impresionismus při prvním setkáni s Mattisovým obrazem "Přepych, pokoj a rozkoš". V naději, že si vydělá na živobytí ilustruje Apollinairův "Zvířetník". Existenční problémy zažehná až setkáni s Paulem Poiretem, který ho zaměstná jako malíře látek. Byl znám svojí rychlou kresbou a jasnými barvami. "Kupují ode mě náměty", říkal často s úsměvem. A také je rád kreslil. Ulice, portréty Mozarta, dostihy, společenské návštěvy, interiéry ateliérů, palmy, housle, ptáky, cokoliv, co dovolovalo předvést jeho mistrovskou kresbu. Dufy nejlépe dělal to, co se dalo udělat rychle, napoprvé.



 

 

Raoul Dufy
Nature Morte Orange
litografie / lithograph, 1948
17 x 23 cm
rámováno / framed
24.000,-Kč / CZK

 



 

zamluveno / reserved

 

 

 

 

 

Raoul Dufy
Concert
litografie / lithograph, 1952/65
30 x 37 cm
6.000,-Kč / CZK

 


 

  

 

 

 


 

Max Ernst
(1891 - 1976)

 

Těžko se popisuje co je dadismus, jehož byl Max Ernst jedním z iniciátorů a propagátorů. Nejlepší snad bude dobový popis výstavy jeho koláží: "Scéna byla ve sklepě a všechna světla uvnitř zhasnuta; z jakéhosi poklopu vycházelo naříkání; jiný šprýmař, ukryt za skříní, urážel přítomné osobnosti; dadaisté bez kravat s bílými rukavičkami přicházeli a opět odcházeli; Breton rozkousával zápalky; Ribemont-Dessaignes každou chvíli vykřikoval: Prší na lebku!; Aragon mňoukal, Soupault si hrál na schovávanou s Tzarou, zatímco Péret a Charchoune si neustále podávali ruce; u vchodu počítal Rigaut nahlas automobily a perly návštěvnic...

Jiný pamětník výstavy Maxe Ernsta, tentokrát s Hanse Arpem vypráví:
Když se chtěli r. 1920 účastnit výstavy kolínských umělců v Uměleckoprůmyslovém museu, byli z ní vykázáni. Pronajali si tedy v pivnici světlík, přístupný pouze přes pánský záchodek a tam instalovali výstavu "Dada-Vorfrühling". Kdo přes záchodek vstoupil, míjel dívenku v šatičkách z prvního přijímání, recitující obscénní verše; na stěnách visely koláže a kolem zahrádky byly rozmístěny rozmanité předměty, např. akvárium plné vody barvy krve, na jejíž hladině plavaly ženské vlasy a na dně ležel budík; diváci byli šokováni a aby mohli dát své zlosti průchod, byl tam umístěn dřevěný předmět a k němu byla řetězem připevněna sekyrka; když diváci předmět zničili, byl nahrazen dalším.

Jeho záběr byl úctyhodný: sochař, teoretik umění, filosof, psychiatr a malíř samouk. Poprvé vystavoval v roce 1913 v Berlíně, od roku 1922 žil v Paříži, v roce 1941 emigroval do USA a do Francie se vrátil v roce 1950.

 

 

 

 

 
Max Ernst
Sea Creatures
litografie / lithograph, 1975
29,5 x 24 cm
rámováno / framed
18.000,-Kč / CZK
 
 

 
 
  

 

 

 

 


 


Max Ernst
Ohne Title
litografie / lithograph, 1975
21 x 14 cm
rámováno / framed
16.000,-Kč / CZK


 

  

 

 

 


 

 

Max Ernst
Surrealistic Abstraction
litografie / lithograph, 1974
30,5 x 23 cm

  

 

 

 

 

 


 

Alberto Giacometti
(1866 - 1944)
 

Giacometti se narodil v Borogovu. Jeho otec Giovanni byl také malíř. Alberto navštěvoval výtvarnou školu v Ženevě. V roce 1922 se kvůli studiu přestěhoval do Paříže. Tam experimentoval s kubismem a surrealismem a stal se jedním předním surrealistickým sochařem. Mezi jeho spolupracovníky patřili Joan Miró, Max Ernst, Pablo Picasso a Balthus. Mezi lety 1936 a 1940 se soustředil na vyřezávání lidských soch ze dřeva.V lednu roku 1922 Giacometti odešel do Paříže. Tři roky po ukončení studia v Paříži měl svou první velkou výstavu v salonu des Tuileries v Paříži.V roce 1962 mu byla udělena hlavní cena za sochařství na bienále v Benátkách. Díky této ceně se mu dostalo světového věhlasu. V pozdějších letech byly jeho obrazy vystavovány na řadě světových výstav po celé Evropě. I přes jeho nepříliš dobré zdraví se vydal v roce 1965 do Spojených států, kde se konala výstava jeho prací v newyorském Muzeu moderního umění. Alberto zemřel v roce 1966 na onemocnění srdce a bronchitidu. Jeho tělo se vrátilo do rodného Borgonu, kde byl pohřben v blízkosti svých rodičů.
 

 

 

Alberto Giacometti
Annette
litografie / lithograph, 1964
25 x 18 cm
rámováno / framed
9.000,-Kč / CZK
 


 

  


 

 

 

 

 

 

Vassily Kandinsky
(1866 - 1944)

 

Vassily Kandinsky se narodil 4. prosince 1866 jako syn moskevského obchodníka s čajem. V Moskvě vystudoval práva a filosofii a hned poté se oženil se svojí sestřenicí Anyou Chimiakinovou. Zklamán akademickou výukou na Azbeově škole umění, opustil Moskvu a přestěhoval se se svou ženou do Mnichova.
V roce 1905 se Kandinsky stal členem Společnosti německých umělců a od té doby je jeho umělecká činnost spojena s působením různých uměleckých skupin v Německu. V roce 1911 Kandinsky uveřejnil první plány pro almanach "Der Blaue Reiter" a uspořádal také první exhibici této skupiny 18. prosince 1911 v Moderne Galerie Thannhauser.
Po vypuknutí 1. světové války se Kandinsky vrátil do Moskvy. V červnu 1919 se stal ředitelem Muzea pro uměleckou kulturu v Moskvě.
V červnu 1922 se přestěhoval do Výmaru, kde začal vyučovat kursy volného malování v Bauhausu.  V roce 1928 se Kandinsky stal německým občanem. Bauhaus byl uzavřen v červenci 1933 a tak se Kandinsky koncem prosince rozhodl přestěhovat do Francie. O čtyři roky později byla jeho díla ukazována na nacistické výstavě "degenerovaného umění" a 57 jeho děl v německých muzeích a galeriích bylo zkonfiskováno. V roce 1939 se již Kandinsky a jeho žena stali francouzskými občany. Vassily Kandinsky zemřel 13. prosince 1944 v Neuilly-sur-Seine.

 

 

 

 

 

 



Paul Klee
(1879- 1940)
 

Švýcarský malíř a grafik německé národnosti Paul Klee se narodil 18. prosince 1879 v Münchenbuchsee poblíž Bernu. Jeho otec Hans Klee byl Němec, učil hudbu na učitelském semináři Hofwil poblíž Bernu, jeho matka Ida Flicková byla zpěvačkou.
Klee se nakonec rozhodl stát se malířem a v roce 1898 odešel do Mnichova, kde se nechal zapsat na tamní Akademii a na soukromé hodiny malířství. Za svých studií se spíše než v ateliéru zdržoval v restauracích, kde navazoval pochybné známosti s prostitutkami a modelkami z Akademie. V roce 1900 se také stal otcem nemanželského syna, který však zemřel několik týdnů po svém narození.
V roce 1910 se Klee seznámil s Kandinskym, von Jawlenskym a Feiningerem, se kterými později spoluzaložil expresionistickou skupinu Der Blaue Reiter. Velkou inspirací pro jeho tvorbu byla v roce 1912 jeho návštěva Paříže, při které se seznámil s kubismem a barevností orfismu Roberta Delaunayho.
I když si Klee naléhavost války zpočátku neuvědomoval a bagatelizoval ji, její tragedii si plně uvědomil, když na bojištích zemřeli jeho malířští kolegové Macke a Marc. V roce 1916 se i sám Klee zapojil do německých válečných aktivit, i když jeho otec mu zařídil vcelku bezpečnou práci úředníka a malíře kamufláže německých letadel.
Od roku 1931 Klee učil na Akademii v Düsseldorfu, ale po rasistických útocích německých novin v roce 1933 byl nucen odejít. V letech 1933 a 1934 mu byly uspořádány výstavy v Londýně a v Paříži, kde se konečně seznámil s Picassem, jehož dílo velmi obdivoval.
Koncem roku 1933 Klee odešel do Švýcarska – musel opustit Německo kvůli svým radikálním uměleckým názorům a kontroverzím a své spolupráci s Bauhausem. Následně byly z německých galerií a muzeí odstraněny sto dvě jeho práce, byl totiž nacisty prohlášen za zvráceného umělce. Na jejich výstavě zvrácených umělců v roce 1937 byla v katalogu Kleeova díla dokonce popsána jako výplody choré mysli.
Klee je jednou z nejvýraznějších postav evropského umění 20. století. Jeho malířský jakoby hieroglyfický styl byl kombinací nevinnosti a důmyslnosti, jeho principem umění byl grafický element čáry a linie. O svém použití čáry jako výrazového prostředku sám Klee napsal, že ‚chtěl pouze vzít čáru na procházku‘. Barevné spektrum a prostor byly u Kleea definovány pohybem energie, která pocházela z jeho tvůrčí mysli.
Klee zemřel 29. června 1940 v Muraltu-Locarnu ve Švýcarsku. V červnu 2005 bylo v Bernu otevřeno Kleeovo museum, které hostí přibližně čtyři tisícovky jeho děl a jehož budovu navrhl italský architekt Renzo Piano.

 

 

 

Fernand Léger
Fulfillment
litografie a zinkografie / lithograph and zincograph, 1920
19 x 14 cm
22.000,-Kč / CZK

 

rámováno / framed