Světová grafická avantgarda

 

II



RAOUL DUFY
MAX ERNST
PAUL GAUGUIN
FRITZ GLARNER
PAUL GUIRAMAND
HANS HARTUNG

 

 


 

 

RAOUL DUFFY
(1877 - 1953, Francie)

Narodil se v Le Havru jako druhý syn ve skromné a hudbymilovné rodině. V patnácti pracuje u dovozců brazilské kávy a po večerech chodí na kurzy do Městské školy výtvarných umění. Ovlivněn Van Goghem a impresionisty, později ztrácí víru v impresionismus při prvním setkáni s Mattisovým obrazem "Přepych, pokoj a rozkoš". V naději, že si vydělá na živobytí ilustruje Apollinairův "Zvířetník". Existenční problémy zažehná až setkáni s Paulem Poiretem, který ho zaměstná jako malíře látek. Byl znám svojí rychlou kresbou a jasnými barvami. "Kupují ode mě náměty", říkal často s úsměvem. A také je rád kreslil. Ulice, portréty Mozarta, dostihy, společenské návštěvy, interiéry ateliérů, palmy, housle, ptáky, cokoliv, co dovolovalo předvést jeho mistrovskou kresbu. Dufy nejlépe dělal to, co se dalo udělat rychle, napoprvé.

 

 


 

Raoul Dufy
Au Maroc - Marrackesh
litografie / lithograph, 1965
17 x 22 cm
rámováno / framed
10.000,-Kč / CZK
 

 

 


 

zamluveno / reserved

 

 

 

 

 

 

 

Raoul Dufy
Concert
litografie / lithograph, 1952/65
30 x 37 cm
rámováno / framed
8.000,-Kč / CZK

 


 

   

 

 

 

 



 

MAX ERNST
(1891 - 1976, Německo, Francie, USA)

Těžko se popisuje, co je dadismus, jehož byl Max Ernst jedním z iniciátorů a propagátorů. Nejlepší snad bude dobový popis výstavy jeho koláží: "Scéna byla ve sklepě a všechna světla uvnitř zhasnuta; z jakéhosi poklopu vycházelo naříkání; jiný šprýmař, ukryt za skříní, urážel přítomné osobnosti; dadaisté bez kravat s bílými rukavičkami přicházeli a opět odcházeli; Breton rozkousával zápalky; Ribemont-Dessaignes každou chvíli vykřikoval: Prší na lebku!; Aragon mňoukal, Soupault si hrál na schovávanou s Tzarou, zatímco Péret a Charchoune si neustále podávali ruce; u vchodu počítal Rigaut nahlas automobily a perly návštěvnic...
Jiný pamětník výstavy Maxe Ernsta, tentokrát s Hanse Arpem vypráví:
Když se chtěli r. 1920 účastnit výstavy kolínských umělců v Uměleckoprůmyslovém museu, byli z ní vykázáni. Pronajali si tedy v pivnici světlík, přístupný pouze přes pánský záchodek a tam instalovali výstavu "Dada-Vorfrühling". Kdo přes záchodek vstoupil, míjel dívenku v šatičkách z prvního přijímání, recitující obscénní verše; na stěnách visely koláže a kolem zahrádky byly rozmístěny rozmanité předměty, např. akvárium plné vody barvy krve, na jejíž hladině plavaly ženské vlasy a na dně ležel budík; diváci byli šokováni a aby mohli dát své zlosti průchod, byl tam umístěn dřevěný předmět a k němu byla řetězem připevněna sekyrka; když diváci předmět zničili, byl nahrazen dalším.
Jeho záběr byl úctyhodný: sochař, teoretik umění, filosof, psychiatr a malíř samouk. Poprvé vystavoval v roce 1913 v Berlíně, od roku 1922 žil v Paříži, v roce 1941 emigroval do USA a do Francie se vrátil v roce 1950.

 

 

 

 

Max Ernst
Sea Creatures
litografie / lithograph, 1975
29,5 x 24 cm
rámováno / framed
18.000,-Kč / CZK

 


 

 

 

zamluveno / reserved

 

 

 

 

 

 

 

 

Max Ernst
Surrealist Figures
litografie / lithograph, 1952
31 x 23 cm
rámováno / framed
10.000,-Kč / CZK

 


 

 

   

 

 

 


 

 

 


 

PAUL GAUGUIN
(1848 - 1903, Francie, Tahiti, Markézy)

Francouzský malíř Eugène-Henri-Paul Gauguin se narodil 7. června 1848 v Paříži.  V sedmnácti letech se Gauguin rozhodl vstoupit do námořnictva, přijímací zkoušky však nesložil a tak se stal pomocným kormidelníkem na obchodní lodi, plavil se například do Ria de Janeira a Chile. Po vypuknutí franko-pruských válek se dokonce zúčastnil otevřeného boje v Severním moři. Po odchodu z námořnictva v dubnu 1871 Gauguin s pomocí Arosy získal práci u firmy Bertin na pařížské burze. Obchodováním na burze získal poměrně velkou finanční částku, která mu umožnila plně se věnovat umění.
V roce 1879 byl Gauguin představen
Pissarovi, který ho seznámil s ostatními impresionisty. O rok později se už Gauguin jednou sochou a sedmi obrazy zúčastnil impresionistické výstavy.
V lednu 1883 se Gauguin ocitl bez práce.  Také jeho první samostatná výstava skončila fiaskem.
O dva roky později se Gauguin zúčastnil osmé
impresionistické výstavy a v listopadu téhož roku se seznámil s van Goghem.
První cestu na Tahiti Gauguin podnikl v červnu 1891. Tam nalezl nejen inspiraci pro svoje další obrazy, ale také únik před ‚umělou a konvenční civilizací. Do Paříže se vrátil až v roce 1893 po smrti svého strýce Isidora, který mu zanechal poměrně velké dědictví.
Přesto zase odjel na Tahiti, kde však propadl depresím z osamění a v roce 1898 se dokonce pokusil o sebevraždu.
V dubnu 1903 ještě Gauguin protestoval nad tím, jak se francouzské vládní a církevní autority chovaly k tahitským domorodcům, byl však odsouzen k pokutě a třem měsícům pobytu ve vězení, kam však už nenastoupil.
Gauguin zemřel 8. května 1903. Byl pohřben na Cimetière Calvaire v městečku Atuona na ostrově Hiva ‘Oa na Markézách ve Francouzské Polynésii.
Gauguin svou tvorbou ovlivnil celou řadu nastupujících umělců, protože byl sám fascinován původními kulturami Afriky, Mikronésie a Ameriky, odrazilo se toto zaujetí i v dílech jeho následovníků. Mezi tyto následovníky patřili
Pablo Picasso, Henri Matisse, Georges Braque a André Derain. Gauguin svou tvorbou ovlivnil umělecké směry fauvismus, kubismus a do jisté míry také orfismus.

 

 

 

Paul Gauguin
Jeunes Maoris
dřevořez / woodcut, 1895
9 x 11 cm, opus G54
rámováno / framed
18.000,-Kč / CZK

 


 

 

   

 

 

 

 

 

 


 

FRITZ GLARNER
(1899 - 1972, Švýcarsko, Francie, USA)

Fritz Glarner byl vůdčí postavou hnutí, které se nazývalo Concrete Art, jehož kořeny směřují k malířům tvořícím v duchu De Stijl. Byl žákem Pieta Mondriana a byl také silně ovlivněn Mondrianovou teorií o "dynamické symetrii." Glarner navázal na přísně vodorovnou a svislou geometrickou estetiku Mondriana, stejnými principy kompozice, kterou nazval "relační obraz".

Stejně jako Mondrian, Glarner omezil svou barevnou paletu na červenou, žlutou a modrou. Rozšířil Mondrianovu černou "linku" do široké škály šedých odstínů, které používal jak v linii, tak v geometrických barevných plochách. Své práce nazýval tondos, podle tradičních kompozičních témat, pocházejících z období renesance.


 

 

 

Fritz Glarner
Tondo
litografie / lithograph, 1964
17 x 17 cm
rámováno / framed
10.000,-Kč / CZK

 


 

 

 

zamluveno / reserved

 

 

 

 

 

 

PAUL GUIRAMAND
(1926 - 2008, Francie)

Paul Guiramand se narodil ve francouzském městečku Saint-Quentin. Na počátku třicátých let se přestěhoval do Paříže kde začal studovat design na Ville de Paris.
Pod vedením profesora Maurice Brianchona, Guiramand pokračoval ve studiu na L'École des Beaux-Arts. Po válce se živil jako noční hlídač v Národním meteorologickém centru. Přesto dokázal cestovat do Španělska a Itálie, kde byl inspirován pracemi Masaccio a Piera della Francesca.
Svoji první výstavu měl na Marlborough v Londýně. V této době Guiramand žil v Villa Medici, kde sdílel rezidenci se slavnými umělci jako Tilson nebo Francise Bacon.
V roce 1954 začal tisknout grafické listy na radu Charlese Sorliera v ateliéru Fernanda Mourlota, jehož litografická dílna byl
o oblíbené místo setkávání známých umělců jako byl Miro nebo Chagall.

 

 

 

Paul Guiramand
Le port de New York
litografie / lithograph, 1964
25 x 18 cm
rámováno / framed
6.000,-Kč / CZK


 


 

 

 

zamluveno / reserved

 

 

 

 

 

 

 

HANS HARTUNG
(1904 - 1989, Německo, Francie)

Německý umělec Hans Hartung se narodil v Lipsku. Už od dětství se zajímal o umění a byl ve své snaze podporován svou rodinou. Původně studoval filosofii a historii umění nejdříve v Lipsku a v Drážďanech, později také na Akademii v Mnichově.
V roce 1926 se rozhodl odejít z Německa. Aby byl přímo v centru uměleckého dění, rozhodl se usadit v Paříži.
První Hartungova výstava se konala v roce 1931 v Drážďanech, ovšem Hartung již byl rozhodnut, že bude žít ve Francii.  V Německu byl nežádoucím umělcem, protože nacistický režim označil jeho dílo za zvrhlé Když se pak v roce 1935 pokoušel v Berlíně prodat svoje obrazy, byl téměř zatčen policií a musel z Německa uprchnout.
I když Hartung svůj odchod z Německa plánoval už dlouho, propadal v Paříži depresím, jejichž příčinou byly jeho rodinné potíže i fakt, že se jeho stále více abstraktní obrazy neprodávaly a Hartung byl nucen žít v chudobě. Celý svůj čas trávil v maličkém ateliéru a žil z příspěvků svých úspěšnějších kolegů
Kandinského, Mondriana a Miróa.
V prosinci roku 1939 se Hartung stal členem Francouzské cizinecké legie. Byl sledován Gestapem a byl také na sedm měsíců uvězněn francouzskou policií. Když se jeho věznitelé dozvěděli, že je malířem, zavřeli ho do cely vymalované červeně, což mělo poškodit jeho zrak. Po propuštění Hartung odešel do severní Afriky, kde se s cizineckou legií zúčastnil bojů druhé světové války. V bitvě u Belfortu také ztratil v boji nohu.
Hartungovo silné a výrazné umělecké podání je typickým příkladem spontánní a intuitivní tvorby známé pod názvem
Art Informel. Princip Hartungova umění spočíval v tom, že ani malíř sám po začátku práce nevěděl, jak bude vypadat konečné dílo, a nechal se zcela unášet hlubokými emocemi, které tak vlastně v obraze popisovaly jeho duševní stav. Svou dynamickou tvorbou Hartung také ovlivnil nastupující generaci amerických abstraktních expresionistů.

 

 

 

 

Hans Hartung
Ohne Titel
litografie / lithograph, 1973
31 x 24 cm
rámováno / framed
14.000,-Kč / CZK

 


 

 

 

zamluveno / reserved

 

 

 


 





 

home